Níže uvedený koncept kompenzačního narcismu vychází z prací Davida Kellyho a Sama Vaknina, zejména pak video komentáře Sama Vaknina k článku Narcissism through the lens of performative self.
V uvedeném komentáři Sam Vaknin rozebírá koncept, že skuteční narcisté jsou tzv. kompenzační narcisté, mnohdy s projevy pseudo-grandiozity a grandiozní narcisté jsou ve skutečnosti psychopaty (jejichž grandiozita funguje i bez narcistického paliva).
Dle tohoto konceptu pod pojem grandiozního narcisty tak zahrnujeme ve skutečnosti psychopaty a zároveň kompenzační narcisty, kteří umí grandioziního narcistu dobře imitovat.
To je podloženo také zjištěním, že osoby označované jako tzv. psychopati vykazují vysokou míru chování grandiozního narcisty. Klasický narcista je pak v tomto konceptu buď skrytý narcista a nebo kompenzační narcista. Podle konceptu ze zmiňovaného článku Narcissism through the lens of performative self, ale i předchozích tvrzení Sama Vaknina se psychopat od kompenzačního narcisty liší v tom, že psychopat své grandiozitě věří, zatímco pseudo-grandiozní narcista (kompenzační narcista) potřebuje tzv. narcistické palivo k pohánění své grandiozity a tedy k zachování tohoto obranného mechanismu (myšleno grandiozity). Psychopat je grandiozní i bez nutnosti narcistického paliva a jeho obranný mechanismus funguje nezávisle na jednání okolí. Psychopat je tak obvykle zaměřen na získání cíle (peníze, sex, moc), narcista na získání statusu (potřebuje statusem potvrdit svou grandiozitu).
Kompenzační narcismus je poháněný pocitem nejistoty a nízké sebehodnoty, nikoli grandiozním pocitem sebe sama, byť se na venek projevuje vysokou mírou pseudo-grandiozity. Je to ale grandiozita plachá a často (po bližším zkoumání) i těžko uvěřitelná. Koncept kompenzačního narcisismu vede k teorii, že narcismus je ve svém jádru snaha o zakrytí nízké sebeúcty a vlastní nejistoty. Narcismus tak vychází z pocitu nejistoty a slabosti spíše než z pocitu vysokého sebevědomí. Pro okolí se chová jako grandiózní narcista a snaží se vytvořit iluzi nadřazenosti a vybudovat si image vysoké hodnoty, ale uznáním se snaží kompenzovat pocit vlastní nedostatečnosti a nízké sebehodnoty.
Kompenzační narcista se snaží ostatní zesměšňovat a ponižovat. Usiluje o společenské postavení. Kompenzační narcista je velmi citlivý na to, jak na něj reaguje okolí a je proto vůči okolí velmi senzitivní. Potřeba narcistického paliva je u tohoto typy narcisty velmi vysoká a rychle mu dochází.
Kompenzační narcista se snaží své okolí manipulovat tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho grandiozity. Obvykle má tento narcista potřebu velmi rychlého uspokojení svých potřeb a získání obdivu, což velmi znatelně ovlivňuje jeho pracovní život a dosahované výsledky. Charakteristická je také lstivost a manipulativnost v cíli o udržení svého postavení a prestiže.
Kompenzační narcista je velmi zranitelný vůči soudům a to jak těm institucionárním, tak obecně vůči posuzování či odsuzování od ostatních lidí. Je proto podezíravý. Často reaguje velmi silným hněvem a pomstou. Své závislosti na obdivu druhých je si obvykle vědom.
Shrnutí: Kompenzační narcista svou grandiozitou zakrývá pocit nedostatečnosti. Jak bylo již řečeno, jedná sice jako grandiozní narcista, je to ale pseudo-grandiozní narcista a na rozdíl od něj je velice zranitelný. Charakteristické je sebenafukování, pseudosebevědomí a exhibicionismus, touha po prestiži, což kompenzuje pocit nedostatečnosti a nízkého sebevědomí.

Vystudoval jsem obor Kybernetika a měření na ČVUT a přes 12 let působil jako CEO ve společnost, které jsem zakládal. Věnoval jsem se a věnuji manažerské psychologii a psychologii vedení týmů. K problematice narcismu a psychopatie jsem se dostal v rámci svých zkušeností s byznysem, což je obor poruchami osobnosti překypující.