Agresorův program

Pokud bych měl do několika málo vět shrnout postup, který každý agresor aplikuje vůči své oběti, tak by to byla následující formulace:

Agresor zaútočí a posune hranice mezi obětí a sebou. Obranu oběti nazve agresí a vyzve k ukončení této agrese. Když oběť uposlechne, agresor prohloubí útok a následně znovu posune své hranice mezi obětí a sebou. A takto postupuje až do zničení oběti. Nakonec vše nazve sebeobranou a bude moci, neboť, jak se říká, dějiny píší vítězové.

Výše uvedený postup je vlastně program, algoritmus, který bychom mohli klasifikovat jako iterační, neboť daný postup se v kruhu či v cyklu neustále opakuje a to až do doby, než ho oběť zastaví. A zastavit agresorův program musí v drtivé většině případů až oběť, neboť psychopatický agresor útok zastavit neumí.

Pokud je oběť vystavena psychopatickému (narcistickému) agresorovi, nemusí si v průběhu útoku uvědomovat, že vedle samotné věci, kterou chce agresor získat, je jedním z cílů agresora získat z oběti negativní emoce. A často je právě toto dokonce primárním cílem a ty ostatní jsou více či méně zástupné.

Agresorův program

Zápis programu útočníka je z formálního hlediska jednoduchý (avšak konkrétní provedení může být velmi, velmi kreativní):


1: Útok
2: Obvinění oběti z útoku.
- vyvolání viny v oběti
- popírání reality oběti
- vytěžení negativních emocí z oběti
3: Posunutí hranic oběti
4: Zpět do bodu 1


V bodě 2 (obvinění oběti z útoku) agresor používá různé manipulativní techniky, z nichž jednou z nejmocnějších je snaha o vyvolání viny v oběti, obecně pak nastupuje celá plejáda metod tzv. gaslightingu s cílem oběť traumatizovat. Ostatně, traumatizovaná oběť se hůře brání (nedokáže ani dostatečně efektivně používat svůj rozum, přepíná se do “ještěrčího mozku“), traumatizace oběti je tedy pro agresora žádoucí. Dochází tak k traumatickému spojení, které se agresor následně snaží upevňovat (vědomě či nevědomě).

Agresor se cítí být oprávněn vykonávat výše uvedený program. Pocit viny, který v oběti vyvolá v něm vytváří pocit oprávnění, že takto může postupovat dál. Pokud je agresorem psychopatický narcista, potom cokoli oběti učiní se bude cítit být zcela oprávněn oběti učinit.

Obrana oběti

Způsob zastavení útoku závisí na situaci a okolnostech. Jádrem ale každé obrany je na straně oběti následující:

• minimalizace kontaktu s agresorem (viz metoda no contact),
• zastavení poskytování negativních emocí tam kde je nutné s agresorem komunikovat (viz metoda gray rock),
• řešení situaci na právní úrovni, pokud to okolnosti vyžadují.

Zkušený agresor umí číst reakce oběti a dokud vidí, že reakce oběti je reakcí “plazího mozku”, cítí se být silný.

Zemřít není těžké, těžké je se změnit.

Trojské koně agresoda

Agresor se samozřejmě v agresi snaží pokračovat a využívá k tomu tzv. trojské koně. Trojským koněm myslím záležitost o které oběť jednat s agresorem musí. Může tím být společný majetek (dům, firma apod.), ale bohužel také společné děti. Právě děti jsou nejčastěji a nejúspěšněji používanými trojskými koňmi a například řešení záležitostí se svěřením dětí do péče může agresor využít k upevnění či prodloužení traumatického spojení.